NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
EGO FALL je čínská metalová kapela, která na sklonku loňského roku vydala svou prvotinu „Spirit Of Mongolia“ (hrají od roku 2000), album, které určitě stojí za pozornost. „Spirit Of Mongolia“, ať už i samotný název zní cizokrajně, je hudební počin, který vychází především z evropských, případně amerických, hudebních tradic k nimž implementovali některé své národní rysy. EGO FALL vychází jednak z death metalu, metal coru, kladou silný důraz na melodie a především je u nich patrný silný vliv nu-metalové scény. Oba zpěváci kombinují čisté hlasy s extrémními zpěvy, čímž vzniká relativně bohatá vokální pestrost. Takže je to taková všehochuť, nicméně dobrá a osobitá všehochuť. Chvílemi se tihle šikmoocí chlapíci pouštějí do slušného nářezu, jindy zapojují klávesy a kytary sjíždějí spíše power metalové rify, nechybějí ani vysloveně pomalé pasáže. Všechno tohle většinou stihnou v rámci jedné skladby, přechody mezi pasážemi ale nejsou křečovité a vše na sebe inteligentně navazuje. Nesrozumitelnost jazyka, ve kterém je album nazpíváno, asi nelze nijak komentovat, u extrémní hudby zpěvákům beztak nebývá rozumět. Album navíc disponuje celkem slušným zvukem. Závěrem nezbývá než „Spirit Of Mongolia“ vřele doporučit, pokud na něj kdekoliv narazíte.
7,5 / 10
Vydáno: 2008
Vydavatel: Mort Productions
Stopáž: 38:00
-bez slovního hodnocení-
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.